Příběhy nových skautských kluboven v roce 2/2025 klubovna v Habartově

Rozhovor s Kecalem: Na cestě k nové klubovně v Habartově stál skautský slib a trpělivost s úřady

Stavět skautskou klubovnu není jen o dřevu, cihlách a penězích. Jak splnit svůj slib, postavit klubovnu a nepodlehnout byrokratickým nástrahám? Kecal sdílí zkušenosti z dlouhé cesty za vysněnou skautskou klubovnou.

Co vedlo skauty z Habartova, aby se poohlíželi po nové klubovně?

Členská základna skautů z Habartova se neustále zvětšuje a rozrůstá se především o ty nejmenší děti a jejich rodiče. Máme totiž i věkovou kategorii, které říkáme Rarášci, a jsou v ní hlavně děti ještě mladší než benjamínci. Pro tyto malé špunty jsme chtěli trochu komfortnější prostory než ty stávající, a tak jsme se před lety rozhodli pustit do nové klubovny.

Proč jste se rozhodli právě pro Moudrou klubovnu?

Projekt začal zjištěním, že naše kdysi plánovaná klubovna bude nevhodně umístěná, a už se zdálo, že v Habartově žádná klubovna nebude. Proto nám přišla velmi vhod výzva ústředí s nabídkou pilotního projektu Moudrých kluboven, do kterého jsme se přihlásili. Měli jsme vlastní pozemek a schválený záměr střediskovou radou. Tak nic nebránilo tomu, abychom začali.

Co to je Moudrá klubovna?

Je to prototyp skautských kluboven, které navrhl architekt Jan Tyrpekl pod záštitou Nadace Benetheo, jež zafinancovala vývoj a projektovou dokumentaci. Původně se mělo jednat o modulovou stavbu, nakonec jde spíše o modulový projekt, ve kterém si můžete vybrat z několika variant a už vůbec nemusíte řešit, jaké rozměry mají mít jednotlivé místnosti. Projekt je tedy předpřipravený. Nyní mám možnost procházet si interiéry rozestavěné klubovny a jedná se skutečně o dobrou práci.

Jak bude klubovna v Habartově vypadat?

Půjde o rozsáhlou dřevostavbu ve velmi kvalitním provedení. Tepelný komfort je navržen v energetické třídě A. Stavba nabídne soubor místností – velký společenský sál, malou družinovou klubovnu a kuchyňku se spodním patrem s technickým zázemím. Patra jsme propojili velice kreativně pomocí „válecích sítí“, což představuje hravý prvek naší klubovny. V patře se pak nachází místnost určená pro ty nejmladší. Přízemí objektu je navíc bezbariérové, včetně toalet, aby u nás mohli skautovat skutečně všichni.

Jak se začalo?

V roce 2019 jsme se na SRJ rozhodli, že chceme větší klubovnu, protože se začal zvyšovat počet menších členů. Také jsme řešili nutnost mít více schůzek v jeden den, což naše malá klubovna nebyla schopna vyřešit.

Na jakou částku se cena nové klubovny nakonec vyšplhala?

Cena naší klubovny je astronomická. Nyní se pohybujeme na částce okolo 19 mil. Kč. Jedná se však o částku, která zahrnuje nejrůznější technické vychytávky, včetně solárních panelů, bateriového úložiště a nadstandardního zateplení a moderních hybridních horkovzdušných kamen. Na druhou stranu věřím, že v konceptu Moudrých kluboven je možné dosáhnout mnohem nižší částky – a to jak volbou materiálu, tak i stupněm dokončení.

Jak se ti podařilo sehnat tak obrovské množství peněz?

Díky tomu, že jsme v Karlovarském kraji, který je sice nejmenší a v lecčems poslední, má náš region na základě dlouhodobé těžby nárok na evropský program spravedlivé transformace. Díky této dotaci jsme pokryli 70 % nákladů na klubovnu a zároveň zakoupili vedlejší pozemek, takže se náš prostor zvětšil na 6000 m2.

Bylo něco, co tě na dlouhodobé cestě k nové klubovně hnalo kupředu?

Spousta lidí se mě ptá, jak jsem to tak dlouho vydržel, a já s radostí odpovídám, že jsem bratrovi Rančerovi slíbil, že tu klubovnu jednou postavím. Skautský slib je skautský slib – přes to vlak nejede. Zároveň to byla i podpora členů střediska, kterým jsem se vždy mohl postěžovat, jak náročná je práce s úředníky, kteří nerozumí tomu, jak je náš projekt prospěšný. Dále nás poháněla kupředu podpora z ústředí, kde jsme získali koordinátorku projektu, a také odborníky na dotace. Díky nim jsem si byl jistý, že to zvládneme.

Pomáhala nám také Skautská nadace Jaroslava Foglara, která financovala studii a zároveň pomáhala se získáváním finančních prostředků prostřednictvím sbírek či podporou skrze investiční výzvy.

Co bys vzkázal dalším skautským stavitelům, kteří by se chtěli vydat podobnou cestou?

Měl by existovat jedenáctý bod skautského zákona: „Skaut se nikdy nenechá porazit úředníkem.“ Pokud se rozhodnete stavět, ujistěte se ve středisku, že chápete, že klubovna není cílem, ale prostředkem pro činnost. Počítejte s tím, že vám to odčerpá dost energie. Spolupracujte s rodiči, mezi kterými se často skrývá spousta odborníků, kteří vám rádi poradí nebo se aktivně zapojí do projektu. Nebojte se jednat s úřady a připravte se na to, že ne vždy budete mít štěstí na jejich vstřícnost a pochopení. V neposlední řadě, pokud budete hlavním tahounem projektu, připravte na to i svou rodinu. Mám to štěstí, že celá moje rodina mě i po tak dlouhé době podporuje a sdílí moje nadšení z nové klubovny. Díky, Veve, Vendelíne a Rozárko.

Lukáš Cupal KeCaL